Zajímavosti o diamantech a diamantovém průmyslu

Kterou ženu by neokouzl diamant. Diamant je nádherný nerost, který se využívá převážně ve šperkařství. Mít prsten, náhrdleník nebo náušnice s diamanty jsou snem každé ženy. Takový šperk totiž vyjadřuje luxus, má svůj půvab a třpyt. Žena se pak cítí cennější a krásnější. Diamantový šperk rozhodně každou ženu ozdobí a je symbolem bohatství. Dostat diamantový prsten třeba k zásnubám je neuvěřitelný zážitek. Šperk sám o sobě nabývá neustále na hodnotě a vždy se investice do takového diamantového šperku vyplatí.

Diamantový průmysl

Kdysi měl diamantový průmysl velmi specifickou tvář, v níž dominovalo několik slavných jmen. Dnes se začíná podobat jiným odvětvím. Diamantový průmysl v současné době produkuje surové kameny v hodnotě zhruba třináct miliard dolarů ročně. Opracované kameny ve formě šperků představují hodnotu mnohonásobnou – přes dvaašedesát miliard dolarů. Vedle vyhlášených obchodních firem, dolů a brusíren diamantů se derou do světa firmy nové, menší, ale velmi životaschopné. De Beers, společnost, která kdysi kontrolovala většinu světového obchodu se surovými diamanty, svou dominantní pozici plánovitě opouští a soustřeďuje se na další aktivity související s diamanty. Uvolněný prostor se snaží obsadit nové menší firmy. Začátkem devadesátých let minulého století zajišťoval De Beers 45 procent světové produkce surových diamantů a obchodoval s osmdesáti procenty světové produkce prostřednictvím londýnského trhu.

Brusírny diamantů

Historicky byly brusírny diamantů nerozlučně spjaty s Amsterdamem a později s belgickými Antverpami, kam z náboženských důvodů emigrovala velká část nizozemských brusičů. Světově proslulá je například brusírna Coster Diamonds B. V. v centru Amsterdamu založená v roce 1840. Vzniklo v ní mnoho proslavených diamantů. Například tam byl přebroušen světoznámý Kohinoor, který pak zdobil korunu britské královny matky, drážďanský světlezelený diamant, který patří k saským klenotům a řada dalších. Nejstarší brusírnou je firma Van Moppes Diamonds, jejíž historie sahá do roku 1828. Je to jediná amsterdamská brusírna, která má vlastní slévárnu zlata. Gassan Diamonds postavila v roce 1879 nedaleko blešího trhu v centru města rodina Boas, ale dnes už je většina výroby převedena do Antverp. K slavným brusírnám patří i Amstel Diamonds, Amsterdam Diamond a Stoeltie Diamonds, všechny v centru metropole.
I v této oblasti se začíná situace měnit. Amsterdam a Antverpy už dávno nejsou jedinými centry, kde se brousí diamanty. Diamantový magnát Lev Leviev nakupuje surové diamanty přímo od jednotlivých afrických vlád a zpracovává je v nových brusírnách, které zakládá přímo v Africe. Říká se, že to byl právě on, kdo donutil firmu De Beers ke změně strategie. Africké země mají zájem, aby se diamanty brousily u nich a pak s většími zisky prodávaly. Leviev udělal první kroky. Tradiční centra ale mají i jiné schopné konkurenty. Například brusírny diamantů v Izraeli, v nichž většina brusičů pochází z tradičních židovských brusičských dynastií právě z Amsterdamu. Nebezpečná je nová konkurence, která vyrostla v Indii a v Číně. Zručnost indických a čínských brusičů je dnes vyhlášená a uznávaná.

Kde se diamanty těží?

Afrika, která se podílí na světové produkci surových diamantů šedesáti procenty, chce dnes víc než jen těžit a dodávat surové kameny. Doby, kdy všechny africké diamanty putovaly nejdříve do Londýna, kde se třídily, dávaly do kolekcí a pak prodávaly, je definitivně minulostí.

Co je karát?

Jednotka hmotnosti drahých kamenů, zlata a perel. Název karát (značka k), je odvozen od arabského pojmenování semene rohovníku obecného – kharrub (Ceratonia siliqua), kterým se drahé kameny kdysi vyvažovaly. Hmotnost semen rohovníku ale nebyla vždy přesně stejná, proto se v roce 1907 začal používat metrický karát (ct), který má oficiálně určenou hmotnost 0,2 gramu. Protože váhové jednotky zatím nejsou ve světě sjednocené, bylo dohodnuto, že jeden karát se u diamantů bude rovnat jednomu stu bodů, které mají mezinárodní platnost.

Co je Briliant?

Diamanty se brousí do nejrůznějších tvarů, nejčastěji do tvaru briliantu. Ten má nejméně 57 fazet (hladkých plošek). Nejdůležitější a nejvýše položená fazeta ve středu drahokamu se nazývá tabulka. Svrchu ji obklopují vrcholové fazety, na spodní straně briliantu jsou dlouhé spodní fazety. Briliant musí mít vždy třiatřicet vrcholových fazet a čtyřiadvacet spodních. Světlo, které prohází tabulkou, se odráží od spodních fazet zpět. Některé odražené paprsky vystupují tabulkou, jiné vrcholovými fazetami. Úhly mezi fazetami jsou propočítány tak, aby byl zajištěn co nejvyšší třpyt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *