Kupní smlouva na nemovitost představuje v českém právním řádu jeden z nejdůležitějších smluvních typů, jehož úprava spadá pod soukromé právo, konkrétně do občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Na rozdíl od běžné koupě movité věci se u nemovitostí vyžaduje písemná forma a je klíčové dodržet specifické náležitosti. V praxi se ale často objevují chyby, které mohou mít vážné právní i finanční důsledky. Podívejme se na nejčastější chyby, kterým se při uzavírání kupní smlouvy na nemovitost můžete vyhnout.
Nepřesný popis nemovitosti
Základním prvkem kupní smlouvy je přesná identifikace nemovitosti podle údajů z katastru nemovitostí. Pokud jsou v popisu chyby, může katastrální úřad odmítnout návrh na vklad vlastnického práva. Kupující by si proto měl vždy ověřit, zda údaje odpovídají aktuálnímu výpisu z katastru.
Nejasně stanovená kupní cena a způsob úhrady
Kupní cena musí být ve smlouvě uvedena jednoznačně, stejně jako způsob její úhrady. Častou chybou bývá nedostatečné ošetření toho, kdy a jak budou peníze uvolněny – například prostřednictvím advokátní úschovy. Pokud nejsou podmínky platby jasně nastaveny, hrozí riziko, že prodávající dostane peníze pozdě nebo kupující zaplatí, aniž by měl jistotu převodu vlastnického práva.
Opomenutí právních vad
Nemovitost může být zatížena věcnými břemeny, zástavními právy nebo exekucí. Pokud tyto skutečnosti kupní smlouva neřeší, kupující se vystavuje riziku, že na něj přejdou povinnosti či omezení spojené s nemovitostí. Proto je nutné vždy prověřit list vlastnictví a případně sjednat podmínky pro odstranění těchto vad ještě před uzavřením smlouvy.
Podcenění právní kontroly
Mnoho lidí spoléhá na vzory smluv z internetu nebo na neověřené rady známých. Takové smlouvy ale často neřeší specifické okolnosti konkrétní transakce. Chyby v kupní smlouvě se přitom mohou projevit až po letech – a jejich náprava bývá složitá a nákladná. Investice do sepsání čí kontroly smlouvy dobrým advokátem je proto vždy rozumným krokem.