To, že je kouření škodlivé a ohrožuje naše zdraví, je v dnešní době jasné už každému. Cigaretový kouř je totiž zdrojem přibližně 4000 nejrůznějších plynných i hmotných látek, z nichž 11 je označeno za prokazatelné lidské karcinogeny. Jednou z nejvýznamnějších je dehet, který je obsažen ve velkém množství. Dalšími pro organismus škodlivými látkami jsou různé alergeny a toxiny, podstatný je také vysoký obsah oxidu uhelnatého, který oslabuje schopnost krve přenášet kyslík. Čísla týkající se dopadů kouření na zdraví mluví za vše:
- každoročně umírají na následky kouření až 4 miliony lidí
- značné množství infarktů postihne lidi středního věku právě kvůli kouření
- kouření každý rok způsobuje kuřákům po celém světě onemocnění srdce a cév, jen v České republice jsou cigarety zodpovědné téměř za čtvrtinu onemocnění tohoto typu
- celých 87 % lidí, kteří zemřeli na rakovinu plic, byli kuřáci
- u žen kuřaček je o 74 % větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine rakovina prsu
Onemocnění srdce a cév
Kouření je nejčastěji spojováno především s rakovinou plic. Ačkoliv je to určitě jedna z nejnebezpečnějších nemocí, které kouření způsobuje, poslední dobou kladou vědci a lékaři větší důraz na onemocnění srdce a cév. Škodliviny z cigaret totiž způsobují aterosklerózu, tedy ucpávání cév, čímž se zvyšuje riziko infarktu.
Rakovina plic
Rakovina plic je bezpochyby nejobávanější nemocí kuřáků. Riziko onemocnění rakovinou roste s každou vykouřenou cigaretou. Platí, že čím dříve člověk začne kouřit, tím větší je riziko, že se u něj projeví zhoubný nádor. Tento typ rakoviny se projevuje hlavně dlouhotrvajícím kašlem, bolestí na hrudi, únavou, ztrátou chuti a následným hubnutím. Pokud se nemoc odhalí v počátcích, je velká naděje na uzdravení. Nejúčinnější formou léčby je klasicky chirurgický zákrok. Kromě nádorů tohoto typu se u kuřáků může projevit ještě například rakovina jazyka, hrtanu, žaludku apod.
Další zdravotní rizika
V poslední době se velmi široce rozmáhá tzv. CHOPN, čili chronická obstrukční plicní nemoc. Tato nemoc přímo souvisí s kouřením a naši lékaři ji odmítají léčit, dokud se pacient úplně nezbaví závislosti na cigaretách. Nemoc se projevuje častým kašláním, dušností, zhoršením fyzické kondice a trvalou chronickou únavou. Navíc každá chřipka nebo jen nachlazení může být pro lidi s CHOPN vážným nebezpečím. Kromě léků (které jsou ale celkem nákladné) se obstrukční plicní nemoc léčí také fyzioterapií zaměřenou na zlepšení funkce dechu a posílení poškozeného svalstva.
Zvlášť rizikové je kouření u těhotných žen, kde může výrazně ohrozit vývoj plodu. Stejně tak je nebezpečné pro muže, u kterých může způsobit neplodnost nebo oslabit schopnost erekce. Kuřáci jsou také více náchylní k tvorbě žaludečních vředů. Zhoršuje se jim sluch a častěji se u nich vyskytuje roztroušená skleróza.
Kromě našeho zdraví ovlivňuje kouření nepříznivě také náš vzhled. Přímo jsou poškozovány například zuby. Vdechovaný kouř poškozuje přirozené prostředí našich úst a zuby jsou tak více vystaveny škodlivinám. Zvyšuje se tvorba zubního kamene a zubního kazu. Vedle zubů škodí kouření ještě naší pleti, která rychleji stárne.
Pasivní kouření
Kromě toho, že zlozvyk ovlivňuje život samotného kuřáka, má bohužel nezanedbatelný dopad i na život lidí v jeho okolí. Tzv. pasivní kouření má v podstatě podobné důsledky, jakým je vystaven samotný kuřák. Dlouhodobé pobyty v zakouřených místnostech způsobují i nekuřákům infarkty, problémy dýchacích cest, nádory plic apod. Toto nedobrovolné kouření je tolik nebezpečné hlavně proto, že obsah konkrétních škodlivin je mnohem vyšší ve vedlejším proudu kouře (tedy doutnající odložená cigareta) než v hlavním proudu (tedy ten, co vdechuje kuřák). Nejvíce tím trpí hlavně děti, které žijí s rodiči – kuřáky. Bylo prokázáno, že mnohem častěji trpí záněty horních i dolních cest dýchacích, záněty středního ucha a také se u nich zvyšuje riziko leukémie.
Bránit se pasivnímu kouření ovšem nejde velmi snadno. Nejhorší je asi fakt, že v současnosti platná opatření jsou soustavně porušována a ignorována spoustou kouřících lidí. Nekuřácké by měly být všechny veřejné prostory včetně restaurací. Restaurace je totiž mimo jiné také pracoviště a personál by měl mít právo na nekuřácké prostředí. Této problematice se v současnosti intenzivně věnuje Evropská Unie a pracuje na jejím vyřešení.
Kouření v těhotenství
Jak již bylo zmíněno, tak je kouření v těhotenství velmi rizikové. Lékaři těhotným ženám důrazně doporučují přestat s kouřením. Nenarozenému dítěti totiž škodliviny ubližují možná více než dospělému člověku. Mezi nejnebezpečnější a již prokázané důsledky kouření v těhotenství patří:
- Vyšší riziko potratu – to souvisí především s obsahem oxidu uhelnatého v kouři, k dítěti se nedostává dostatečné množství kyslíku, miminko se začíná „dusit“
- Zvyšuje se riziko předčasného porodu.
- Miminka kuřaček mají nižší porodní váhu – to způsobuje i větší komplikace při porodu. Navíc takové děti musí v nemocnici strávit po narození mnohem delší dobu.
- Abstinenční symptomy – u některých dětí se ihned po narození objevují abstinenční příznaky. Takové děti se nedokážou utišit a musí se jim dát nikotinová náplast.
- Syndrom náhlého úmrtí (SIDS) – kouření matky zvyšuje riziko náhlé zástavy dechu narozeného dítěte. Dochází k němu při zdánlivě bezproblémovém zdravotním stavu dítěte.
- V průběhu školní docházky mívají děti kuřaček problémy s hyperaktivitou. V dospělosti mohou trpět častěji různými úzkostnými poruchami a depresemi.